Bahenní bitva

V září loňského roku jsme se vydali na tradiční výpravu za štikami k blízkému slepému rameni řeky Moravy. Bylo slunečné počasí a teplota přesahovala 20 stupňů, což pro nás znamenalo impuls k vycházce k vodě. K samotnému rameni to máme zhruba 15 minut cesty. Po příjezdu k vodě nás upoutala barevnost a vůně podzimního lesa, která dodávala rybolovu správnou atmosféru. Rameno je součástí přírodní rezervace a tak je zdejší příroda nedotčená. Ve vodě je velké množství spadaných stromů, což samozřejmě rybímu společenstvu nahrává. Každoročně se nám zde podaří ulovit velké množství štik a okounů. Ačkoliv se nejedná o žádné kapitální kusy, je rybolov na tomto rameni vždy zážitkem a zpestřením podzimních dnů. Rozhodli jsme se, že k lovu použijeme rotačních třpytek velikosti 2 a 3, což jsou osvědčené velikosti téměř na všech vodách. V barevných variacích se se svým kamarádem neshodujeme. Já používám dlouhodobě rotačky v kombinaci barev červená-bílá, kdežto kamarád černá-bílá. Můžu říct, že obě kombinace jsou poměrně stejně úspěšné. K samotnému rybolovu jsme si nejdříve vybrali levou část ramene, na jehož březích jsou táhlá rákosová pole, hloubka zde velmi kolísá a pod vodou lze vidět několik menších ostrůvků, kolem nichž se to dravci jenom hemží. Přístup k vodě je však často problematický. Břehy jsou silně podmáčené a při poklesu vody je třeba prodírat se rozměklou půdou přes bariéru trav. I když naše oblečení dostává zabrat, nic nás neodradí přiblížit se dravcům na dosah. Již při zahájení rybolovu lze ve vzduchu cítit velké napětí. Často se nám podaří ulovit štiku během několika sekund po náhozu. I když se jedná spíše o štíhlata kolem 50 cm, máme z takového úlovku vždy radost a také některé kusy podrobíme pečlivému vyfotografování. Závěrem bych učinil bilanci letošní návštěvy tohoto revíru. Ulovili jsme celkem 11 štik, jejichž velikosti se pohybovaly v rozmezí 15 až 60 centimentrů.

Tisk